DOMOV HARCOV OSLAVÍ SVATÉHO VALENTÝNA MASOPUSTEM

Domov Harcov oslaví valentýna masopustem

Masopustní veselí propukne 14. února ve 13.00 v areálu chráněných dílen. Už potřetí.

Harcovský masopust se pomalu stává tradicí. Letošní, třetí ročník připadl na 14.2., tedy na sobotu, která je nejen valentýnská, ale také poslední před začátkem tradičního postního období. Domov Harcov Liberec pořádá masopustní veselici k pobavení všech – harcovských i široké veřejnosti, dětí i dospělých.

Masopust býval vždy obdobím hodování a veselení se. Vepřové hody, domácí koblihy a koláče i hudební soubor Dudáček zajistí, aby tato tradice pokračovala. 

Pro děti je připravena spousta her, pohádka v podání divadla Rolnička, malování na obličej, a když zimní počasí nepoleví, i sněhová U-rampa.

Letos poprvé dostanou návštěvníci při příchodu vstupenku, která bude slosovatelná – tři šťastlivci můžou vyhrát něco pěkného z výrobků chráněné dílny.

Ve 13.30, po slavnostním zahájení masopustu, vyrazí od chráněných dílen průvod masek.

Veselici ukončí okolo 17. hodiny pohřbení basy.

Vstupné je dobrovolné, auta můžete nechat asi 150 metrů od areálu Domova Harcov. Autobus č. 15 vyjíždí z Fügnerovy ulice každou hodinu v 52. minutu.

Program (časy jsou orientační)

13.00 otevření areálu 
13.30 průvod masopustních masek
15.00 pohádka 

16.30 losování vstupenky
17.00 pohřbení basy 
v mezičase jídlo, pití, hudba, tanec, zpěv

Facebook stránka akce

Těšíme se na Vás!

Domov Harcov

Něco o masopustu

Masopust je období mezi Třemi králi a Popeleční středou, kterou začíná 40denní předvelikonoční půst. I když název by mohl vyvolávat pocit, že jde o dobu, kdy je od masa půst, ve skutečnosti slovo vychází spíš z „maso – pustit“ – maso se naposledy pouští, tedy jí. Masopust je to samé jako karneval („carni vale“ znamená dej masu sbohem).

Vyvrcholením období, tím pravým masopustem, bylo několik dnů před jeho ukončením. O Tučném čtvrtku se měl člověk najíst a napít co to šlo, aby byl celý rok při síle. Největší veselení začínalo o masopustní neděli, kdy se konaly tancovačky a zábavy, které pokračovaly i v pondělí. Zlatým hřebem bylo úterý; v ten den totiž procházely vesnicemi průvody maškar. Všude byly pohoštěny něčím k zakousnutí, ale hlavně k pití – pálenkou nebo pivem.  Masopustní masky byly často prostředkem kritiky některých lidských neřestí, které se nezřídka znázorňovaly pomocí zvířecích masek. V průvodu nesměli chybět:

medvěd (každá žena si s ním musela zatančit, protože byl ztělesněním síly a plodnosti), kobyla, žid, bába (s dítětem v nůši), nevěsta (převlékali se za ni muži), řemeslníci.

Masopustní zábava končila úterní půlnocí. Ponocný zatroubil na roh a rychtář nebo radní vyzval rozjařenou společnost, aby se rozešla domů, protože začíná půst.  Někde se končilo pohřbíváním basy, protože muzikanti o půstu nehráli, jinde se pohřbíval Bacchus, bůh nespoutaného veselí, ale i úrody a plodnosti.

Lidé věřili, že pokud by tančili přes půlnoc, objevil by se mezi nimi ďábel.

Fotogalerie